Skalní chrámy v Lalibele
Král Lalibela z dynastie Zagwe
Jedenáct skalních chrámů na Etiopské vysočině, jež byly náboženským centrem i poutním místem. Místo je pojmenováno podle nejvýznamnějšího krále z dynastie Zagwe Lalibela. Podle pověsti krále při narození obletoval roj včel. Matka mu poté dala jména Lalibela – „včely uznávají jeho vznešenost“, kterému se připisuje vznik chrámů. Lalibela se stal nadšeným křesťanem. Měl vize a viděl sám sebe, jak jede na koni do Jeruzaléma. Podle legendy se rozhodl vybudovat nové svaté město v odloučených horách. Na břehu řeky, které dal jméno Jordán, bylo zbudováno deset chrámů. Z Jeruzaléma a z Alexandrie dal přivést zručné řemeslníky. Ti byli podporováni domorodými pracovními silami. Jedenáctý kostel dala postavit Lalibelova manželka po králově smrti roku 1212.
Jak vznikaly chrámy v Lalibele?
Chrámy vznikly ve 12. a 13. století a byly vytesány ze skal za těžkých pracovních podmínek. Podle jedné teorie se pracovala shora dolů, přičemž na každé rovině výkopu musely být jemné práce provedeny bezprostředně po hrubém výkopu a odstranění zeminy. Tak bylo možné se obejít bez nákladných lešení. Z poměrně měkkého kamene byly pečlivě cizelovány kupole, okna, verandy, chodby a dveře. Vnitřek byl vyhlouben stejným způsobem, přičemž byly ponechány sloupy a oblouky, sahající od země až po střechu.
Největší a nejkrásnější chrámy
Když si uvědomíme, v jak těžkých podmínkách tyto chrámy vznikaly, je udivující, jak jsou některé z nich velké. Největší z nich – chrám Spasilelův (Beit Medhane Alem) – je dlouhý 11,60 metru. Největší úctě se však těší chrám Panny Marie (Beit Mariam), jehož spodní okna mají tvar latinských a řeckých křížů, hákových křížů a propletených křížů. Centrální sloup uvnitř je potažen látkou. V jedné z Lalibelových vizí se objevil Ježíš, dotkl se tohoto sloupu a vepsal v něj budoucnost i minulost. Proto musí být zahalen, neboť smrtelníci nejsou dost silní na to, aby unesli pravdu. Chrám stojí na prostorném nádvoří, které bylo rovněž vytesáno ze skály. Později byl do severní zdi vnitřního nádvoří vytesán chrám Kříže – Beit Maskal. Na protější straně nádvoří je Chrám Panny, věnovaný utrpení Panny Marie – Beit Danaghel. Bludištěm tunelů pak lze dojít k dalším skalním chrámům, které jsou ve spojení s nádvořími. Chrám svatého Jiří – Beit Giorgis, patrona Etiopanů a Angličanů, byl vytesán ve formě rovnoramenného kříže. Stojí ve velké jámě a je možné k němu dojít tunelem.
Vliv judaismu
V raných dobách působil na Etiopii silný židovský vliv. Starým církevním jazykem země byl jazyk semitský, příbuzný s hebrejštinou a arabštinou. Etiopská ortodoxní církev má své kořeny u egyptských misionářů ze 4. století a vedle Nového zákona obzvláště ctí i Starý zákon.