Thajsko cestopis: Přesun z Bangkoku na ostrov Koh Tao
- Bangkok, Don Mueang > Surat Thani, letecky (1h 10m)
- Surat Thani Airport > Surat Thani piers, autobusem (1h 30m)
- Surat Thani pier > Koh Tao pier, speedboat (3h )
- Vše výše uvedené je možné sehnat jako kompletní balíček tzv. fly´n´ferry (Nok Air, Air Asia)
- My jsme využili služeb letecké společnosti Nok Air, jelikož jsou rychlejší, balíček můžete zakoupit na oficiálních webových stránkách letecké společnosti Nok Air.
Ráno jsme se probudili v Pool House Residence, kde jsme měli rezervované ubytování pouze na jednu noc. Vstal jsem první, i když Martina už byla také vzhůru, ale snažila se ještě něco málo naspat. Bylo zhruba 8 hodin ráno, a tak jsem si šel zaplavat do bazénu, který byl hned přede dveřmi na terase. Bazén se vlastně nacházel v celé prostřední části hotelu. Voda v bazéně po ránu neměla žádnou chybu, byla příjemně teplá. Hned od rána bylo vlastně celkově celkem horko a obloha bez mráčků. Voda v bazénu sice příjemná, ale po zbytek dne mě z chemie, která byla ve vodě, bolely oči tak, že jsem se bez brýlí neobešel. Okolo 9 hodiny vstával už i Máťa a za půl hodinky jsme už seděli všichni u snídaně. Jelikož jsme dorazili později než ostatní hosté, kteří pravděpodobně snědli vše, co bylo na snídani připravené, museli jsme se spokojit s tousty s džemem a kávou. Po snídani Martina balila naši bagáž a já s Matějem jsme se vydali do nedalekého 7/11, abychom nakoupili pití a nějaké sendviče. Po cestě jsem ještě stihl udělat pár fotek Bangkoku.
Jelikož jsme se nacházeli u letiště Don Mueang, šlo už pravděpodobně o periferii města. Od rána to tam žilo svým vlastním koloritem, na každém rohu stánky s jídlem, pití a ostatně i vším možným. Na ulicích panuje pořádný šrumec. Na 11 hodinu nás od hotelu odvezli na letiště, které se nacházelo zhruba 5 minut jízdy. Letiště Don Mueang je druhé a menší letiště, které v současné době slouží spíše pro chartery a vnitrostátní lety. Hlavní a největší thajské letiště je Suvarnabhumi. Na Don Mueang se odbavujeme u přepážky, což netrvá vůbec dlouho. Letenky jsem bookoval přes internet 2 měsíce před odletem. Na výběr máte hned z několika možností, což je v Thajsku poměrně běžná praxe. Dolu na ostrovy létá více společností, já jsem zvolil Nok Air. Další můžete ale vybrat Air Asia, Thai Airways, Bangkok Air. Nok Air jsem vybral hlavně z toho důvodu, že poskytují službu fly´n´ferry. Tato služba se skládá z letu do Suratthani (1 hodina) a poté cesty autobusem do přístavu (1,5 hodiny), na závěr pak ještě cesta speedboatem z přístavu na Koh Tao (3 hodiny). Největším překvapením pro nás bylo, jak to mají v Thajsku vymakané, nikde zbytečně nemusíte čekat a vše je skvěle připravené. U nás doma v České republice si nedovedu něco podobného představit. Velkým rozdílem také je, že u nás chartery, které jsou do 3 hodin letu ruší jídlo a pití během letu, tady během hodinového letu dostanete jídlo, pití, kávu nebo čaj. Velmi příjemný zážitek byla cesta speedboatem, což je uzavřený katamarán s kapacitou zhruba 200 osob. Ze Suratthani vyráží nejdříve na Koh Samui, poté na Phangan a nakonec na Koh Thao. Po předchozích zkušenostech s lodní dopravou z Řecka, jsem si pro jistotu vzal před cestou Kinedryl. Koh Samui a Phangan jsou relativně blízko od pobřeží, takže do té doby byla cesta celkem v pořádku. Ale cesta na Koh Tao už opravdu stála za to, a já se musel držet zuby nehty. Cestující, kteří se šli projít po lodi lítali ze strany na stranu.
Příjezd speedboatem na Koh Tao
Zhruba v 7 hodin večer jsme připluli do přístavu na Koh Tao. V tu chvíli nastala ta pravá thajská mela a na nás se sesypali taxikáři, rikšaři i taxikáři s motorkami s nepřebernou nabídkou dopravy po celém ostrově. Jiní vám nabízí úžasné ubytování za nejlepší ceny, pokud jste si náhodou nic nerezervovali z pohodlí domova, vůbec to nevadí, ubytování zde seženete celkem snadno. My jsme se jen propletli davem a vlezli do první rozumné hospůdky. Pokud si lámete hlavu s tím, zda se na Koh Tao dobře najíte, rozhodně nemusíte mít strach. Mám stále takový dojem, že na 100 metrů připadá minimálně 100 hospod, restaurací, kiosků, bufetů, pouličních prodejců všeho možného z grilu či pánve. Všechna jídla nádherně voní, jsou barevná a zajímavá a vy máte chuť všechno ochutnat. My jsme zapadli do hospůdky, kterou vlastnil podle vzhledu nějaký ošlehaný eurojižan, kterému se prostě v Thajsku zalíbilo. Okamžitě se vrháme na jídelní lístek a objednáváme bleskem koly, padthai a smažený česnek s vepřovým masem a rýží. Jakmile se napiju koly, dohodnu se s majitelem a ten za mě zavolá do Sea View Resortu, ať pro nás přijedou do přístavu. Jinak přístav tvoří 3 mola vybíhající hluboko do moře. I Martině a Matějovi se vrací elán a energie. Do půl hodiny máme být za rohem u 7/11, kde nás má vyzvednout sjednaný odvoz do resortu. V klidu tedy dojíme a dopijeme, a vydáme se na domluvené místo, kde na nás už čeká Thajec s cedulkou s našimi jmény. Během 5 minut dorážíme do Sea View Resort.
Sea View Resort na ostrově Koh Tao
Protože je už hodně po sedmé hodině večer, a okolo je pořádná tma, takže jediné, co víme, je že jsme jeli většinu času do kopce. Resort leží na kopci a po zemi jsou rozesety světla v hliněných nádobách. Resort patří manželům Nok, která pochází z Thajska a Svenovi, který je z Německa. Během chvilky už máme v ruce klíče a Nok jde před námi po úzkém chodníčku, chvíli do kopce, chvíli po zvlněné cestičce do kopce a poté zase z kopce. V té tmě ale opravdu moc nevidíme. Sice nic nevidíme, ale za to slyšíme vše z okolní džungle. Nakonec dorazíme k bungalovu. Martina vybalí jen to nejnutnější, my se mezitím všichni osprchujeme a úplně vyřízení se vrháme do postelí, usínáme během vteřiny.
