V údolí starověkého Nilu
Pyramidy a hieroglyfy
Egypt je přibližně tak velký jako Francie, obývaná část se však redukuje na úzký pruh podél Nilu. Zbytek plochy tvoří poušť. V údolí Nilu se během staletí vyvinula jedna z velkých antických kultur. Její pozůstatky uchovalo před rozpadem suché egyptské klima. Zvláštní posvátnou úctu budí nesmírně velké stavby a památky. Cheopsova pyramida je 138 m vysoká a délka její strany je 227,5 metru. Turisty fascinují hroby s mumifikovanými, do pláten zabalenými těly a chrámové stěny a sloupy pokryté hieroglyfy – posvátnými znaky, považovanými za jedny z nejstarších systémů písma na světě.
Důležitost záplav
Egyptské hospodářství vždy určoval stav vody na Nilu a slunce. Každý rok, zpravidla během července, vystupovala velká řeka ze břehů, zaplavila zemi po obou stranách a zanechala úrodné černé bahno. Pokud se záplavy opozdily, probíhaly různé náboženské rituály na přivolání záplav. Jinak hrozila bída a hlad. Faraón, král a současně nejvyšší kněz, hráli přitom důležitou roli. Dobu setby určovali kněží, kteří za tím účelem sestavili na základě pozorování hvězd kalendář o 365 dnech. Pěstovala se pšenice a ječmen a hlavní potravou rolníků byly chléb, cibule, pórek a pivo. Šlechta měla pestřejší jídelníček s masem a různými druhy ovoce.
Tři hlavní období
Kolem roku 2900 př. Kr. se Egypt sjednotil v jednotnou říši. Memfis se stal hlavním městem. Tímto časovým bodem dělí historikové dějiny Egypta do tří hlavních period neboli říší. Mezitím existovala tzv. mezidobí. Stará říše (2600 – 2100 př. Kr.) byla dobou staveb velkých pyramid a sfing. Svého vrcholu dosáhla při stavbě obrovského komplexu pyramid u Gízy. Pyramidy směřující svým vrcholem vzhůru měly symbolizovat vzestup zemřelého faraóna k jeho otci, bohu Slunce. Střední perioda (2400 – 1780 př. Kr.) byla další doba bohatství a blahobytu. Zlatý věk Egypta nastal s Novou říší (1552 – 1070 př. Kristem). V té době byly hlavním městem Théby (dnešní Luxor). Nesmírné bohatství faraónů dalo vzniknout dalším chrámovým stavbám, honosně zdobeným sochám, obeliskům, sfingám, freskám a reliéfům. Chrámový komplex Karnak v Thébách, zasvěcený bohu Amonovi, byl největší.
Údolí králů
Údolí králů bylo pohřebištěm faraonů. Bylo zde objeveno 62 hrobů. Nejznámějším je náhrobek faraóna Tutanchamóna. Po odhalení jeho hrobu tu bylo nalezeno mimořádné bohatství: zlaté diadémy a masky, rakev z čistého zlata, klenoty, sochy, válečné vozy, zbraně, ornamenty a malby. Téměř všechny jeho poklady byly převezeny do Egyptského muzea v Káhiře. Dnes jsou náhrobní pomníky pozoruhodné svými freskami. Ty představují scény z posmrtného života, jak jsou popisovány v Egyptské knize mrtvých. Zobrazují boha slunce v člunu při noční cestě podsvětím, i bohy a bohyně se zvířecími hlavami. Posvátný chrám Philae (foneticky,Filé; v egyptštině Pilak) byl centrem uctívání bohyně Eset. Chrám se nachází na ostrově na Nilu v jižním Egyptě a jsou zde zaznamenány nejmladší známé nápisy zapsané v hieroglyfech a démotickém písmu. V roce 1979 byl chrám, nazývaný „perla Nilu“ zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO.
Posmrtný život
V antickém egyptském náboženství hrála velkou roli víra v posmrtný život. Bohatí zemřelí byli balzamováni mimořádně vyvinutými technikami. Prostí smrtelníci se museli obejít bez mumifikace, protože byla moc drahá. Balzamováním se měl mrtvý člověk dostat do říše smrti, kde jej očekával podobný život jako na tomto světě. Mrtvým se dávaly do hrobu miniaturní figury, které jim měly být na onom světě k dispozici jako sluhové. Byli též vybaveni nábytkem, oděvem, zbraněmi, keramikou a dalšími předměty denní potřeby. Dokonce jim bylo přidáváno jídlo jako např. chléb, sušené ryby a jehněčí kýty. Mumifikována byla i zvířata. Byly nalezeny hřbitovy, které skrývaly mnoho koček, psů, sokolů, paviánů a krokodýlů.
Zobrazování bohů
Všude jsou přítomni egyptští bohové a bohyně ve formě soch, řezeb a fresek. Mnozí z nich jsou zobrazováni se zvířecími hlavami. Bůh moudrosti a rovnováhy mezi dobrem a zlem – bůh Thovt je zobrazovaný s hlavou ibise, bohyně lásky Hathór má kravské uši a rohy, bohyně Sachmet (dcera boha Rea) nesla kobru plivající oheň a měla lví hlavu. Bůh nebes Horus má hlavu jestřába. Hor zastával roli prostředníka mezi dvěma různými světy. Provázel duše mrtvých na onen svět. Byl rovněž znám jako ochránce faraonů a jejich dvora. Vedžat – Horovo oko – je jedním z nejznámějších egyptských hieroglyfů. Často se užívalo jako ochranný amulet. I dnes je tento symbol stále užívaný a to nejčastěji v podobě přívěsků, prstenů nebo dokonce tetování.
