Thajsko cestopis: Jak jsme se přesouvali lodí na Koh Phangan
Naše největší poznatky:
- Způsobů a možností dopravy mezi ostrovy je velká spousta.
- Nejlepší jsou klasické ferry, v nabídce je mnoho společností různých kvalit.
- Lomprayah je společnost, která využívá speedboaty, je to nejrychlejší a nejdražší společnost.
- Seatran využívá rychlé lodě, jsou ale o něco pomalejší než Lomprayah, ale také o něco levnější.
- Nejpomalejší a nejrychlejší znamená rozdíl 20-30 minut, nejlevnější a nejdražší znamená rozdíl asi 100THB na lístku.
- Na Koh Tao je jen jeden přístav, stejně tak je tomu i na Koh Phanganu.
- Lístek je nejlepší si zarezervovat alespoň 1-2 dny předem, v sezóně by se mohlo stát, že lístek již v přístavu neseženete.
- Prodejců lístků jsou desítky, zkuste se zeptat alespoň u 2-3 na ceny, někde se mohou o pár bathu lišit.
- Na Koh Phanganu je přístav v Tongsala city.
- Motorku nebo taxi doporučujeme začít hledat až 300 metrů od přístavu, čím dál půjdete, tím lepší cenu dostanete.
Poslední den na Koh Tao a přesun
Ráno při snídani si povídáme ještě s Nok, probíráme opravdu spoustu věcí. Mimo jiné se také zmíním o hadovi, kterého jsem dnes ráno našel na terase na zábradlí. Nok se okamžitě ptá na barvu. Poté co jí detailně popíšu, že had byl zelenočerný, vyvalí na mě oči a hned nás upozorňuje, ať si na takové dáváme pozor, protože je jedovatý. Poté nám ještě vypráví o ptácích, kteří zde žijí. Nakonec vyrovnáme náš účet. Docela nás překvapilo, že ačkoliv jsme měli snídani v ceně, měli jsme naúčtované některé položky, které jsme měli k některým snídaním. S Nok jsme se nakonec dohodli, že jediné, co doplatíme, bude mléko, které prý údajně není nikdy v ceně snídaně. Dávejte si na to tedy také pozor. Nok nám ještě nabídne, že by nás i s bagáží někdo hodil do přístavu. Její bratr nás tedy dle dohody nabere dole na pláži Aow Leuk.
Pár hodin tedy trávíme na Aow Leuk. S Matějem se tady bavíme zábavou, sportem zvaným apnoe, tj. freediving, samozřejmě zcela laicky. Jen tak se potápíme odhadem do 6-7 metrové hloubky na nádech a snažíme se chvíli ještě dole vydržet. Skvělou zábavou jsou nedaleké lodě, které sem někdy přivážejí potápěče/laiky na placené kurzy. Pokaždé doplaveme k vybrané lodi, požádáme Thajce, zda můžeme skákat do vody. O chvíli později už s Matějem lezeme po žebříku na palubu, poté na střechu a už skáčeme po hlavě do vody.
Lodí z Koh Tao na Koh Phangan
Kupodivu přesně na půl druhou přijíždí pickup z resortu, který nás hodí do přístavu. Tady se u Seatranu nahlásíme, koupené lístky vyměníme za palubenky. Protože máme ale ještě více než půl hodinky času, jdeme najít nějakou hospůdku poblíž. Hned vedle mola jsme se usadili na terase s výhledem na přístav. Poprvé za celou dovolenou jsem nechal Martinu, aby objednala. Výsledkem bylo, že jsem zůstal bez oběda. Nevadí, naštěstí je vedle 7/11, takže si koupím ještě sendvič na cestu na loď, abych nějak oklamal žaludek a neměl hlad. Většinou před takovou plavbou mám ale žaludek tak na vodě, že jsem stejně nechtěl moc jíst. Nalodíme se a vyrážíme směrem na sever, což mě trochu překvapilo, protože vím, že máme jet směrem na jih.
Za pár minut míjíme větší loď Seatranu, ke které se ta naše menší bokem připojí, a tak na širém moři přeskakujeme i s bagáží na zádech, já navíc ještě s kufrem v ruce na druhou loď, která konečně jede správným směrem. Cesta na Koh Phangan trvá místo avizované hodinky a půl nakonec o něco déle. Pluli jsme 2 hodiny. Koh Phangan je už na první pohled mnohem větší než Koh Tao. Ve skutečnosti je zhruba 5x větší. Již před příjezdem jsem si psal e-maily s paní Quard, která je majitelkou resortu, ve kterém máme zarezervované ubytování. Ta nám poradila jet do resortu taxíkem, jelikož nemají pickup službu. Martina si razí cestu z mola a jde hledat taxi, zatímco já s Matějem sedíme v centru dění a stihneme prohodit pár slov s domorodci o dopravě, počasí, cenách, vzdálenosti i o našem resortu. Thajci mají mezi sebou domluvenou všeobecně respektovanou sazbu 100THB na osobu, ať jedete kamkoliv jen 2 km nebo na druhou stranu ostrova.
Za pár minut se vrací Martina, taxi, které by bylo cenově podle jejích představ, nesehnala. A tak se ochotně zvedám a všichni tři se vydáváme dál od přístavu. Tam nám nabídnuli obvyklou cenu za odvoz 300THB za 3 osoby. Ještě chvíli jsme smlouvali. Řidiči jsem řekl, že majitelka resortu nám poradila, že vyšší cenu než je 200THB, nemáme brát. Tím byla cena za transfer dohodnutá a už jsme se vezli do Sea Scene Resortu.
Náš tip: Jak si najít dobré ubytování
Pokud kamkoliv po světě cestujete, věnujte výběru ubytování dost pozornosti, je to lepší než být po příjezdu nepříjemně překvapen. I když vždy pečlivě vybírám, pokaždé při příjezdu na dané místo trnu, zda jsem nešlápnul vedle. Informace o dané lokalitě a ubytování vždy sbírám z více zdrojů. Vždy je dobré projet si i oficiální stránky daného regionu nebo oblasti, kam se vydáváte. My vždy vyhledáváme klidné oblasti, žádné bary, tančírny, diskotéky, silnice v blízkosti apod. Když mám informace z oficiálních webů, ještě si je ověřuju na tripadvisoru nebo na stránkách českých cestovatelů.
Po delší době hledání jsem zjistil, že hledat ubytování v Asii je nejlepší na Agodě. Ve finále se zde nachází lepší ceny než na ostatních webech Booking, Hotels, apod. Dávejte si také pozor na to, co všechno je zahrnuto v ceně. Zda se platí ještě nějaké daně či poplatky navíc.
Z mé zkušenosti není nejlepším parametrem při hledání pouze cena. Vždy si řadím ubytování dle oblíbenosti. Ze sta nabídek si vyberu třeba 20, které se mi líbí nejvíce. Vybrané nabídky pak porovnávám pomocí Tripadvisoru. U nejlepších ubytování se podívám i na jejich oficiální webové stránky a napíšu e-mail přímo do ubytování, zda by mi mohli udělat cenovou nabídku nebo popřípadě zda poskytují slevu a podobně. Konkrétně zde v Thajsku se mi podařilo u 3 ubytování přes osobní kontakt získat lepší cenu, než byla na Agodě. U zbylých byla pak na Agodě nějaká akce, a proto byla cena na nejnižší možné úrovni.
Sea Scene Resort
Ale to jsem trochu odbočil, vrátíme se nazpátek k naší dovolené. Po 10 minutách jízdy jsme dorazili k našemu provizornímu domovu do Sea Scene Resort Koh Phangan. Už při vjedu do areálu jsme si byli jisti, že tohle je ono. Perfektně vypadající, udržovaný resort, který se navíc nachází na jedné z nejkrásnějších pláží na Koh Phanganu. My jsme byli ubytováni ve velkém Sea view family bungalovu přímo v zahradě s úžasným výhledem na moře. Měli jsme k dispozici také pláž, která byla určena pouze pro hosty tohoto resortu. Díky tomu jsme si mohli užívat soukromí bez návalů turistů. Celá pláž byla velmi udržovaná a na ni ani v okolí se nepovalovali žádné odpadky. Tady na chvilku odbočím, nejsem sice žádný velký znalec, ale doposud jsme byli v Thajsku dvakrát, celkem tedy 2 měsíce. Při výběru se nenechte zlákat perfektně nafocenými exteriéry a interiéry. Když se pak pohybujeme motorkou po ostrovech, často jsme nemile překvapeni zejména z míst, nad kterými jsme třeba přemýšleli nebo jsme je viděli na fotkách a ve skutečnosti vypadají úplně jinak.
Cena za ubytování není tolik důležitá, největší důraz dávejte na kvalitu a místo, zbytek dovolené je na naše poměry mnohdy i několikrát levnější, ale nemusí se to vždy vyplatit. Skvělé jídlo i s pitím vás klidně může stát pouze 80THB, ale musíte chvíli hledat, jelikož nejvíce jsou tady vidět ty dražší restaurace, a pak jsou cestovatelé překvapení, že dají za jídlo 120 Kč jako u nás v České republice, zatímco jim všichni tvrdili, že se tady dá vyžít na den i za 100 Kč se vším všudy.
Musíte se rozhlížet, na výběr je opravdu tisíce možností, jak a kde se najíst. Vůbec není, čeho se bát u jídla přímo na ulici. Jídlo na ulici bývá většinou vyrobeno ze všeho, co ještě před pár minutami žilo či rostlo. Vše je zdravé, chutné a perfektně voní.
Hned po ubytování jsme se zde cítili jako doma. Místo je úplně ideální pro rodiny s dětmi, a to ve všech ohledech. Bylo okolo 6-7 hodiny, a my jsme ještě skočili do moře, chvíli jsme se čvachtali a pak jsme se šli na pokoj osprchovat a šup na večeři. Zůstávali jsme na jídlo v našem resortu. Posezení je tu opravdu kouzelné, bambusovo-zákosová zastřešená plocha s velmi útulným sezením z masivních dřevěných lavic, židlí, křesílek a stolů. Jídlo bylo kupodivu na to, že jsme přímo v resortu, za velmi příjemné ceny. V klidu jsme se tedy najedli a popili.
Většinou si k jídlu dáváme nudle na různé způsoby, vřele také můžeme doporučit padthai. Jsou to na různé způsoby upravené nudle – vařené, smažené, se zeleninou, s masem, někde dokonce zabalení do vaječné omelety. Je to něco jako u nás svíčková, 100 lidí udělá padthai, ale pokaždé bude chutnat trochu jinak. Cenově se pohybuje od 40 THB, obvykle ale spíš 60-70THB, kde si však účtují 90THB, tak se jedná o turistou past a snaží se vás obrat.
Další, co stojí určitě za zmínku, jsou zdejší shaky. Ty si tady dáváme hodně často. Jakmile se vám někde budou snažit udělat shake z nějaké šťávy nebo sirupu, neváhejte a jděte pryč. Recept na správný shake je asi následující. Vezme se čerstvý kus ovoce, který si poručíte například banán, mango, kokos, ananas. Nakrájí se či naškrábe do mixéru, k ovoci se přidá led a začne se mixovat. V půlce se může přidat také mléko nebo lžíce jogurtu a dosype se další led. Shaky se většinou podávají v půllitrové sklenici s brčkem. Nejlepší shaky, které jsme měli byly z manga nebo ananasu. Dávejte ale pozor a pijte velmi pomalu, ve zdejších velkých vedrech byste jinak měli rychle zaděláno na angínu.
Na Koh Phangan jsme našli asi 100 metrů od našeho resortu hospůdku, kterou vlastnil Thajec se jménem „On“. Tady jsou k dostání vůbec nejlepší shaky, které jsme v celém Thajsku pili. Shaky stojí od 30THB u Ona, ale byly za 40THB a stálo to opravdu za to. Do shaku s cenou 60THB a více už bych já osobně nešel. S Matějem jsme si zde oblíbili Coffee shake, pokaždé jsme velmi rádi sledovali jeho přípravu.
Po večeři jsme se ještě chvíli procházeli ve tmě po pláži. Stmívat se začíná krátce po 6 hodině a v 7 už je tma jako v pytli. Alespoň tedy v červenci tomu tak je. Poté už si jdeme lehnout, Máťa si jako obvykle do půlnoci hraje na telefonu nebo tabletu a je na Facebooku.