Zážitek na celý život

Formule 1 jsem už jako malej kluk sledoval s tátou a držel palce, komu jinému než, Michaelu Schumacherovi. Tento legendární Němec nám učaroval, o víkendu jsme se oblékli do barev Ferrari a drželi palce. Nejvíce se nám líbil závod v Monaku, přišlo nám zajímavé, že se formule prohánějí ulicemi knížectví.

Pořádnej dárek

Když se přiblížily tátovy šedesátiny, s mámou jsme se shodli, že to chce pořádnej dárek, kterej mu vytře zrak. Věci, které chce, si může koupit, takže jsme přemýšleli o zážitku. Máma navrhovala pivní lázně či degustaci, ale já měl jasno, vezmu tátu na nejlepší závod Formule 1, do Monaka.

Odlet

Na rodinné oslavě bylo vidět, jak je táta překvapenej a nadšenej.  Narozeniny má v březnu a závody se jely v květnu, takže nám to docela rychle uteklo a my se balili na čtyřdenní dovolenou. Letěli jsme do francouzského Nice, odkud je to do Monaka co by kamenem dohodil. V ceně balíčku od cestovní kanceláře Čezproka jsme kromě letenky měli i ubytování se snídaní a víkendové vstupenky.

Promenáda na trati

V pátek jsme si prošli celou trať. Jo, jde to. Během jízd jsou zde přísná pravidla, ale jinak je zde rušná promenáda. A fanoušek, který si neprojde trať, kde se prohánějí borci, jako by zde ani nebyl. Nějak jsme nemohli uvěřit, že je to tu snad ještě menší než v televizi. Táta byl nadšenej, že viděl poměrně zblízka některé závodníky, prohlédl si monoposty formulí. Fotil jako blázen, přesto máma doma remcala, že na fotkách jsou jen auta a ne památky.

Druhý den jsme sledovali kvalifikaci a večer si trošku prohlédli Nice, kde jsme bydleli. Byl květen, takže jsme si azurové pobřeží užili jen pohledem. Přeci jen moře bylo ještě chladné.

Zážitek na celý život

V neděli se konal samotný závod. Měli jsme vstupenky asi nejhorší kategorie, možná bychom volili příště jinak a připlatili si. I když zas z našich míst jsme měli výhled na docela velkou část okruhu a co jsme se neviděli naživo, jsme mohli sledovat z velkoplošných obrazovek.

Naše Ferrari nevyhrálo, v což jsme ani nedoufali, to by bylo až moc dokonalé. Ale druhé místo se počítá. S tátou jsme večer nejen znovu zapili jeho narozeniny, ale i si připili na zdraví Schumachera a na krásné druhé místo Sebastiana Vettela. Táta mi děkoval asi stokrát za nezapomenutelný zážitek, až mi skoro bylo líto, že jsme to nepodnikli už dřív.

Ráno jsme se odhlásili z hotelu a odjeli na letiště a zpět do Prahy.