Sloupkový kostel v Borgundu

Unikátní kostel

Je nejznámější dřevěný kostel v Borgundu v Laerdalu nedaleko Sognefjordu, nejdelšího a nejhlubšího fjordu západního pobřeží Norska. Jedná se o sakrální stavbu, která vznikla kolem roku 1150, a která je charakteristická pro Norsko, ale ve světě je velmi ojedinělá. Spojuje v sobě výsledek skoupé přírody a pohansko-vikinské tradice.

Architektonické prvky

Základ sloupkového kostela tvoří kamenný sokl, který měl kostel chránit před půdní vlhkostí, a do jehož rohů se do kříže položily čtyři základní trámy. Na nich stojí jednotlivé sloupy. V polovině výšky jsou sloupy zesíleny tzv. přepásáním, vzpěrou z průběžných ondřejských křížů. Nahoře na příčných trámech jsou posazeny do špičky sbíhající se střešní krokve. Z prostředka příkré střechy vyrůstá na čtyřech sloupkách jedno nebo vícepatrová věž krytá příkrou sedlovou střechou. Jednotlivé trámy a prkna nejsou spojeny hřebíky, ale jen čepy a drážkami. Tato technika zaručuje maximální míru pružnosti a odolnosti. Byla také uplatňována i při stavbě vikinských lodí.

Interiér kostela

Jeho trojlodní prostor nese 12 vertikálních sloupů. Kostel má více vstupů, které jsou vesměs bohatě zdobeny řezbami s jednoduchými, ale umělecky propracovanými motivy. Interiér je jako „udírna“, která byla zasvěcena mystickému kultu. Okna jsou malá nebo dokonce žádná. Hlavním zdrojem světla jsou svíčky na oltáři. Mihotavé světlo svící dopadá na sekyry vyzbrojených sedláků a vlnící se vousy vikinských knížat. Vnitřní trámy jsou zdobeny řezbami nebo runovými nápisy, ornamenty, které prozrazují předkřesťansko-pohanský původ.

Galerie

Galerie slouží jako místo shromažďování a zpěvu. Na galerii se konají také prosebné pochody a procesí. Kazatelna sem byla dodána v období reformace. Oltářní deska sem připutovala ještě později – roku 1620. Na zahrocených koncích střech až nahoru k věžím se nacházejí vyřezávané dračí hlavy, které se podobají chrličům na gotických kamenných kostelech. Mytický účel těchto prvků je v obou případech stejný: hlavy měly odstrašovat nebo zahánět zlé duchy. Jako vzor posloužily řezby na špicích vikinských lodí.

Kdy se stavěly sloupkové kostely?

Slavných obdobím sloupkových kostelů byl vrcholný středověk, kdy v ostatních částech Evropy vládla gotika. Norské sloupkové kostely vznikaly v rozmezí 12. až 14. století. Z původních zhruba 1000 sloupkových kostelů se jich dochovalo jen 29, většina z nich přitom leží v údolích ležících mezi Bergenem a hlavním městem Oslem.

Kostel je otevřen od 2.5. – 16.6 denně od 10.00 do 17.00 hodin a 17.6. – 12.8. denně od 8.00 do 20.00. V ostatních měsících zavřeno.