Livigno – Vetta Blesaccia

Ranní příjezd do Livigna znamenal průjezd zpoplatněným tunelem ze Švýcarska Munt La Schera. Jde o jednosměrný tunel, jehož směr jízdy se v průběhu dne střídá. Chvíli je i uzavřen ( 9:00 – 10:00). Od 5:00 do 9:00 je otevřen pro směr z Livigna a od 10:00 do 18:00 pro směr do Livigna. Poté následuje střídavý provoz.

Vyjíždíme z tunelu na spodní straně střediska. Dnes budeme lyžovat na pravé straně, tedy na Vetta Blesaccia a Carosullo, až do výšky rovných 3000 m. Dle ski mapy jde o lanovky, které obsluhují převážně červené sjezdovky. K parkovišti musíme projet celým údolím.

Pravá strana Livigna

Zastavujeme u nástupní stanice lanovky č. 11, na kterou navazuje kabinka č. 12. Ta vede až do výšky zmíněných 3000 m na vrcholek Carosullo. Než však vyjedeme na kopec, využíváme bezplatného Wi-Fi připojení a zjišťujeme, jaké má být dnes počasí, abychom věděli co si obléct. Má být jasno a těsně pod nulou. Ideální podmínky, které jsou základem kvalitního lyžování.

Z parkoviště pozorujeme úctyhodnou šířku červené sjezdovky vedoucí z vrchu až do údolí. Sluníčko se opírá do perfektně připravených svahů a tak na nic nečekáme a vyrážíme k nástupní stanici lanovky č. 11.

Vyjíždíme až úplně nahoru a sjíždíme po sjezdovce pod lanovkami. Další jízdu opět vyjíždíme kabinkou č. 11 a přesedáme na sedačkovou lanovku s označením 15. Od ní se dá sjet zpět k parkovišti, nebo se můžete vydat doleva k nástupní stanici další sedačkové lanovky č. 16.

Podobným způsobem se dá projet celá strana údolí. Vše je propojeno. Po několika sjezdech se dostáváme až do centra Livigna. Zde je několik krátkých, skutečně hodně mírných svahů. Většina z nich je modrá. Právě sem vede z vrcholu dlouhá červená sjezdovka, která nás jednoduše baví. Je poměrně celistvá, bez větších zlomů a nerovností. Nad ní vedou z údolí kabinka a následně sedačka. Zde zůstáváme téměř celou dobu.

Vetta Blesaccia stvořená pro carving

Trošku nás mrzí, že sebou nemáme lyže do volného terénu. Hlavně, že nám doma leží ladem. Tyto severní svahy jsou totiž evidentně rájem bezpečného freeridu. Z lanovek vidíme množství stop směřujících mimo sjezdovky do údolí. O tom, že Livigno a jeho severní svahy patří k často vyhledávaným, v komunitě milovníků volného terénu jsem již několikrát četl a musím uznat, že by zlákaly i mě.

Suma sumárum řečeno, pravá strana údolí je perfektní pro carving. Svahy jsou mírnější a skutečně široké. Lze tedy vykrajovat široké oblouky, aniž byste měli strach, že se nevejdete na sjezdovku, nebo někoho ohrozíte. Obezřetnosti však není nikdy dost a i zde se musíme mít na pozoru. Nejprudší, i když stále standardní červené svahy jsou až na konci sjezdovek, kdy sjíždíte do Livigna.