Livigno – Monte d. Neve

Monte della Neve je druhá strana údolí Livigna, která disponuje šesti lanovkami a dvěma vleky. Převažují zde červené tratě. Najdeme zde však i modré a dvě dlouhé černé. Na své si tedy přijdou všichni návštěvníci, včetně úplných začátečníků a dětí. Cvičné „loučky“ jsou situovány podél pěší zóny více méně úplně v údolí.

Vyhlášený snowpark v Livignu

My svůj lyžařský den začínáme u kabinové lanovky č. 3. Ta směřuje na vrchol Mottolino ve výšce 2402 m. Na první pohled zde je více možností, jak trávit čas na sněhu. Najdeme zde totiž jak snow park, tak U-rampu a také parádní terény pro freeride, které jsou dokonce značeny v ski mapě. Zmiňovaný snow-park patří mezi nejvyhlášenější v Evropě.

Z Vrcholku Mottolino pokračujeme sedačkovou lanovkou na Monte Della Neve do výšky 2785 m. Zde se napojujeme na levou černou sjezdovku (vedou odtud dvě), po které sjíždíme k nástupní stanici sedačky č. 4. Sjezdovka je příjemná, avšak sníh je dost tvrdý a tak díky sklonu sjezdovky hrany příliš nedrží. Vracíme se proto zpět, blíže k centru Livigna a zkoušíme červené tratě v centrální části této strany střediska.

Sjezdovky okolo sedačkové lanovky č. 5 jsou o poznání lepší. Jejich šířka je více než luxusní. Je zde poměrně málo lidí a tak si užíváme každičký sjezd. Všímáme si, že na této straně údolí je nesrovnatelně více snowboardistů. Asi jim tyto svahy více svědčí. Možná je to způsobeno i přítomnosti snow parku.

Monte della Neve a senzační sjezdovky

Celá strana údolí Livigna je oproti protějším svahům ve stínu. Netrvá však dlouho i zde se začínají sluneční paprsky opírat do krásného manšestru.

Dlouho přemýšlíme, jestli na slalomech vyrazit i mimo sjezdovky. Sníh je poměrně těžký, ale není ho hodně. Shodujeme se, že nějakých 15 cm sněhu nás nerozhodí a tak začínáme směřovat opět na Monte Della Neve, odkud vede volný terén až k nástupní stanici sedačkové lanovky č. 8. Ta se nachází na odvrácené straně kopce, než je Livigno.

Upřímně řečeno, obloučky se příliš dělat nedají, i když někteří z nás mají lyže na špičce i na patě dost široké. O to větší zábava to je. Neustálé pády a kotrmelce nás však dostatečně unaví a tak další sjezd ve volném terénu nepodnikáme a pokorně se vracíme na upravený sníh.

Těžko soudit, která část střediska je lepší. Záleží, jaké svahy vyhledáváte. Pokud zde budete, určitě vyzkoušejte obě. Sami uvidíte, které vám budou lépe vyhovovat. Nejprudší je asi červená sjezdovka pod lanovkou vedoucí na vrchol Carosello na protější straně údolí.