Kvarnerské ostrovy Cres a Lošinj
Ostrovy Cres a Lošinj bývaly ještě ve starověku jedním jediným ostrovem jménem Apsyrtides. V jeho nejužším bodě byl ve starověku vyhlouben úzký průplav Kavuada, a ten ostrov rozdělil na dvě části.
Na Cres a Lošinj se dostanete trajektem z pevniny (linka Brestova – Porozina) nebo z ostrova Krk (linka Valbiska – Merag). Oba jsou pak po celé délce propojeny komunikací.
Cres – přírodní ráj na zemi
Cres je společně s Krkem největším jaderským ostrovem. Je okouzlující a zcela po právu bývá nazýván nejkrásnějším ostrovem Jadranu nebo také pokladnicí rostlinné a živočišné říše. Svůj domov tu má totiž značné množství rostlin a živočichů, které nikde jinde nenajdeme. Pýchou ostrova jsou dvě ornitologické rezervace, ve kterých volně v přírodě žijí vzácní supi bělohlaví. A ve vlnách okolního čistého moře můžete při troše štěstí spatřit delfíny skákavé. V roce 2006 byly vody kolem ostrovů Cres a Lošinj prohlášeny delfíní rezervací, o kterou pečuje skupina nadšených odborníků se sídlem v městě Veli Lošinj. Mimo jiné pořádají mořské expedice za delfíny pro veřejnost.
Další přírodní zajímavostí ostrova je chráněné sladkovodní jezero Vrana, údajně nevyčerpatelný zdroj pitné vody pro ostrovy Cres i Lošinj. Jeho hladina se nachází nad úrovní okolního moře a dno v 74 metrech pod hladinou moře.
Ke koupání i potápění je na ostrově bezpočet možností. Záleží jen na vás, zda dáte přednost oblázkovým nebo štěrkovým plážím s pozvolným vstupem do moře nebo téměř opuštěným zátokám, k nimž nejsnazší cesta vede z lodi. Jednou z nich je i oblíbená zátoka Žanja s Modrou jeskyní, do níž se dá za odlivu doplavat dlouhým tunelem. Modrá se jí říká podle úžasné tyrkysové barvy, kterou světlo propůjčuje moři v jeskyni.
Cres a jeho lidé
Obyvatelé Cresu se dnes živí především zemědělstvím (hlavně chovem ovcí a včel, pěstováním vinné révy, oliv a zpracováním léčivých rostlin), rybolovem, stavbou lodí a samozřejmě cestovním ruchem. Ostatně pro turisty je tento ostrov, obydlený už od mladší doby kamenné, velice atraktivní. Nejen kvůli moři, plážím a panenské přírodě, ale také díky své bohaté historii, jejíž svědectví tu můžeme obdivovat dodnes. Ať v podobě stop ilyrsko – liburnských sídel z mladší doby kamenné, římských měst z období vlády Římanů, sídel z období příchodu Slovanů, vznosných paláců z dob Benátčanů či pohodlných prázdninových vil z období rakousko-uherského vlivu.
Cres – jaká místa navštívit?
Martinšćica
Hledáte-li pro svou dovolenou kombinaci nádherné přírody, čistého moře, klidu i historie na dosah, bude vám Cres po všech stránkách vyhovovat. Pro svůj pobyt můžete zvolit například kouzelné letovisko Martinšćica. Jeho chloubou je 500 m dlouhá oblázková pláž obklopená zelení. Po právu byla oceněna Modrou vlajkou kvality. V centru letoviska pak můžete navštívit středověký hlaholský klášter s kostelem sv. Jeronýma z 15. století, v jehož interiéru se skrývá velice cenný obraz benátského malíře Baldassara d´Anne ze 17. století. Za vidění stojí také opevněná vila rodiny Sforzů, kterou od okolí odděluje vysoká zeď se střílnami.
Cres
Administrativním střediskem ostrova je starobylé město Cres. Je to romantické místo s příjemnou atmosférou, které určitě stojí za návštěvu. Většina památek pochází z období, kdy byl ostrov pod vládou Benátčanů. Například zbytky městského opevnění s válcovou věží Creska kula a renesančními městskými branami Bragadina, Marcela a Svety Mikulo. U starého městského přístavu Mandrać pak stojí za vidění městská brána s hodinovou věží, městská lodžie či budova špýcharu, vše z 15. – 16. století. Zřejmě nejkrásnější památkou Cresu je goticko-renesanční palác Arsan, který si zde nechala v 15. století vstavět rodina Petrisů. V paláci dnes sídlí Creské muzeum, jehož chloubou jsou cenné archeologické sbírky.
Milovníci historie většinou nevynechají ani gotický kostel Sv. Marija z 15. století, románský kostel Sv. Sidar nebo zříceninu gotického paláce z 15. století. Co by však rozhodně nemělo ujít vaší pozornosti, je františkánský klášter ze 14. století s jedinečnými sbírkami. Nejcennějším exponátem je bezesporu hlaholský misál, nejstarší tištěná chorvatská kniha. Byla vytištěna v Senji v roce 1494, samozřejmě v hlaholici.
Osor
Malinké, ale rozkošné městečko Osor se rozkládá u uměle vytvořeného průplavu Kuvada, oddělujícího od sebe ostrovy Cres a Lošinj. Přes průplav se klene otočný most. Ten je třeba, za velkého zájmu přihlížejících, každý den ráno a večer pomocí kliky ručně otočit, aby umožnil proplout lodím. Osor, až do 15. století významné obchodní centrum, je ovšem zajímavý i po architektonické stránce. Celá řada antických staveb (částečně dochované hradby, zbytky chrámů, vil i veřejných budov), raně křesťanských památek (zbytky katedrály ze 6. století, ruiny baziliky Sv. Petar z 11. století nebo románské kostely Sv. Marko a Sv. Katarina) i renesančních staveb (katedrála Marijino Uznesenje, kostel Sv. Gaudencia) vypovídají o jeho nesmírném významu.
Za návštěvu určitě stojí bohatě vybavená klenotnice katedrály Marijino Uznesenje, biskupský palác s nádherně zdobenou cisternou nebo Archeologická sbírka Osoru ve staré radnici. Další památky se nabízejí na nedalekém Suplatonském misunebo v zálivu Bijar.
Lubenice
Překrásná malinká vesnice posazená jako orlí hnízdo na 378 metrů vysoké skále nad mořem, bývala ve středověku významným centrem života. Dnes tu žije jen pár starousedlíků, dokonce tu i končí silnice. Opevněné centrum se starými kamennými domy má úžasnou atmosféru, a tak není divu, že se tu konají koncerty klasické hudby pod širým nebem. Spojení hudby, překrásného místa a historie je nezapomenutelným zážitkem.
Valun
Vesnička s krásnými oblázkovými plážemi láká návštěvníky ostrova na velice významnou památku, takzvanou Valunskou desku. Jedná se o kamennou původně náhrobní desku z 11. století, do níž je vytesán text v hlaholici i v latince. Je to vůbec nejstarší hlaholská písemná památka a najdete ji vsazenou do zdi sakristie kostela Sv. Marija.
Lošinj
Ostrov Lošinj je oblíbený pro své příznivé klima, čisté a teplé moře, ve kterém se prohánějí delfíni, bohatou subtropickou vegetaci a v neposlední řadě blízkost četných ostrůvků s krásnými přírodními plážemi.
Podél severní části 31 km dlouhého ostrova se táhne 10 km dlouhý malebný horský masiv Osoršćice, jehož nejvyšší hora Televrina měří 588 m. Dají se sem podnikat krásné pěší výlety a odměnou za výstup jsou pak dech beroucí výhledy.
Ostrov býval hustě osídlen už v prehistorii, což potvrzují četné archeologické nálezy. Najdeme zde však i pozůstatky římských vil a románské kostelíky z dob, kdy sem přicházeli Slované. A v neposlední řadě i výstavné vily rakouské aristokracie z 19. století.
Ostrov nabízí nejen skvělé podmínky ke koupání a k potápění, ale také k vodním sportům, především jachtingu a podvodnímu rybolovu.
Mali Lošinj
Do tohoto letoviska jezdil sbírat síly i František Josef I. Velice příjemné klima, spousta zeleně i borové lesy v okolí přímo předurčují Mali Lošinj k ozdravným pobytům. Ani se nechce věřit, že ty krásné husté lesy kolem tu ještě před 130 lety vůbec nebyly. O jejich výsadbu se totiž zasadil v roce 1886 Spolek pro zkrášlování a zalesňování Lošinje. Nejprve se tehdy začalo se zalesňováním holého poloostrova Čikat. Dnes se zde díky tomu nachází chráněný lesní komplex Čikat. Jeho stejnojmenná pláž z oblázků a hrubého písku dnes patří k nejkrásnějším v letovisku. Stejně jako například oblázková pláž Sunčana uvala, oceněná Modrou vlajkou kvality.
4 kilometry dlouhá promenáda patří k nejoblíbenějším na Jadranu.
Letovisko Mali Lošinj se také může pochlubit nejcennějším archeologickým nálezem v novém tisíciletí na pobřeží Chorvatska. Je jím bronzová socha Apoxiomena z 2. až 1. století před naším letopočtem. Nalezl ji belgický turista během potápění v Lošinském průlivu v roce 1996. Brzy se ukázalo, že se jedná o sochu nedozírné ceny. Zpodobňuje řeckého atleta, který si hřebílkem z těla seškrabává olej, písek a pot, měří 1,92 m a váží 300 kg. Fantastický nález bylo třeba nejprve pečlivě zrestaurovat. To trvalo celých deset let. Teprve poté byla poprvé vystavena v Záhřebu a po letech vystavování v chorvatsku i zahraničí doputovala do muzea v Mali Lošinji.
Veli Lošinj
Nenechte se mýlit názvem letoviska. Ačkoli je jeho jméno Veli Lošinj, je o dost menší než o 4,5 km severněji ležící Mali Lošinj. Toto klimatické lázeňské městečko si oblíbil například habsburský arcivévoda Karel Štěpán. nechal si tu postavit honosnou vilu a v jejím okolí založil park s cizokrajnými rostlinami. Brzy ho v jeho bohulibé činnosti následovali i další movití obyvatelé a Veli Lošinj se díky tomu těší ze spousty krásné zeleně a květin.
Skalnaté pláže Punta a Zagrebačka byly upraveny vstupy do moře a opalovacími plošinami. Punta je dokonce vyznamenána Modrou vlajkou kvality.
Za návštěvu stojí románský kostel Sv. Nikola, barokní kostel Sv. Antun Opat s krásnými obrazy italských mistrů a strážní věž Kula, v níž je dnes muzeum námořnictví.
V letovisku má sídlo Ústav pro výzkum a ochranu moře, které provozuje mimo jiné i vzdělávací středisko, kam můžete zajít a dozvědět se spoustu zajímavého o moři. V srpnu se tu každoročně koná Den delfínů.
Výlet na ostrov Susak
Z ostrova Lošinj jezdí lodní kyvadlová doprava na malý ostrov Susak. Ten je zvláštní hlavně svým písečným povrchem, na Jadranu značně nezvyklým. Daří se tu skvěle vinné révě. Nejezdí tu auta a najdete tu jediné letovisko – Susak. Archeologické průzkumy odhalily na ostrově pozůstatky pravěkých a římských sídel. Ostrované mluví zvláštní směsicí starochorvatštiny, italštiny, francouzštiny a angličtiny. Pozor – lepší je napsat, že obyvatelé – vlastně jen několik rozvětvených a vzájemně provázaných rodin si během staletí odloučenosti od okolního světa vytvořili vlastní dialekt. Budete-li mít štěstí, zažijete některou z mála místních slavností , při které ženy oblékají překrásné barevné kroje. Turisté sem jezdí hlavně za koupáním, potápěním, samotou, nádherně čistým mořem a geniem loci tohoto neuvěřitelného místa.