Smíšené pocity v Phnom Penh
Dříve byla jedinou zastávkou turistů Siem, odkud se jezdí k Angoru a úžasným chrámům. Byla by ale škoda nenavštívit i Phnom Penh, protože se jedná o politické i hospodářské centrum země. A kdo chce poznat krutou historii Rudých Khmérů, pochopit mentalitu národa, je zde správně. Proto naše druhá zastávka při cestování Kambodžou bylo hlavní město.
Cesta autobusem
Ze Siemu jsme jeli několik hodin autobusem. Byli jsme dost překvapení, že zde mají poměrně pěknou „dálnici“, protože jsme spíše čekali rozbité silnice, po nichž cesta bude trvat mnohem déle. Autobus byl pohodlný, žádná stará karosérie. Jediné, co nás celou cestu trochu otravovalo, byla puštěná televize s místní hudbou. No, aspoň jsme poznali jejich kulturu.
Místní průvodce
Ještě před odjezdem z Česka jsme si objednali průvodce. Zvažovali jsme, zda si objednat českého průvodce, ale protože mluvíme plynně anglicky, vyšlo nás levněji si objednat průvodce z tohoto portálu.
Na zastávce autobusu na nás čekal Peter, aspoň tak si místní průvodce říká. Bylo docela příjemné nemuset nic řešit. Rychle jsme se domluvili, jakou představu hotelu máme. Naskočili jsme do tuk-tuku a už jsme jeli. Po ubytování a teplé sprše, nás Peter vzal na projížďku hlavním městem. (tip: pokud si chcete užít poznávání sami, stačí si na daný den objednat aktivity u našeho partnera)
Ve městě není moc chodníků a doprava je hustá, takže jsme uvítali první seznámení s Phnom Penhem touto formou. Navíc se Peter vyznal a uměl poutavě povídat, takže jsme objeli budovy velvyslanectví, finanční centrum, královský palác a také nás vzal do výborné restaurace. Klidně by na nás čekal v tuk-tuku, ale to by byla škoda. Pozvali jsme ho na jídlo, během kterého nám mohl vyprávět o své rodině. Jeho otec byl lékař, který studoval v Evropě, což právě v době, kdy Kambodži začali vládnout Rudí Khmérové, nebylo vůdcům vůbec po chuti a vzdělaných se zbavovali jako prvních. Po jídle už jsme se těšili zpět na hotel, abychom nabrali sílu na další den.
Muzeum genocidy Tuol Sleng
Rádi cestujeme a vždy se těšíme z krás, které nám hostitelské země nabízí. Při návštěvě Kambodže jsme ale věděli, že chceme poznat i odvrácenou stranu historie tohoto národa. Proto jsme v Phom Penhu chtěli do muzea genocidy, které se nachází na rohu 113. a 350. ulice. Rudí Khmérové z bývalého gymnázia vybudovali vězení, kde umučili a zabili nejméně dvanáct tisíc lidí. Dnes je zde muzeum genocidy a navštěvují ho cestovatelé z celého světa a nechápou, co se zde dělo. Přiznáváme, že na vražedná pole jsme už neměli sílu.
Pozitivní stránka hlavního města
Proto jsme se přesunuli poznávat hlavní město o něco veseleji. Nejprve jsme navštívili několik chrámů (Wat Lanka, Wat Ounalom), zavítali jsme do Centrálního trhu, který se nachází v nádherné budově. Už při příjezdu k trhu nás omámily barvy a vůně okolních stánků. V budově koupíte téměř cokoliv a s prodejci nezapomeňte smlouvat. My se například u náušnic ze sedmi dolarů dostali na tři.
Další den jsme si nechali na Královský palác a Národní muzeum. Před palácem nás oslovili místní studenti, kteří dělali s turisty anketu, co se jim ve městě líbí a co by naopak vylepšili. Samozřejmě jsme museli říci bezpečnost v dopravě, protože ta je obecně v Asii pro nás „šílená“. Celý areál paláce je obehnán zdí a uvnitř ní se nachází krásné zahrady a několik úchvatných budov. V muzeu jsme pak obdivovali artefakty z angorského období, údajně jich má muzeum ve své sbírce na 5 tisíc. V několika sálech se konají i výstavy moderního umění.
Další den jsme pokračovali autobusem směrem na jih Kambodže, kam jsme se těšili na krásné pláže.
Tip: pokud budete hledat nějaké ubytování, pak se nám osvědčila tato stránka.
