Loučíme se s Malé
Jak jsem zmínila v prvním článku, naše první kroky po ubytování v Malé vedli do Velkopáteční mešity. I proto jsme byli řádně oblečeni. Na internetu jsme se před odjezdem dočetli, že celkově po Malé není vhodné chodit moc odhalení. V centru města jsme však potkávali turisty v nátělnících a kraťasech či sukních a nevšimli jsme si, že by to někomu vadilo.
Muzeum či trhy
Knižní průvodce radí, že v Malé stojí za návštěvu jejich národní muzeum. Budova zvenčí nevypadá, že by se v ní nacházeli kdovíjaké pamětihodnosti. Ale uvnitř se můžete dozvědět řadu zajímavostí o historii souostroví. Upřímně řečeno, my jsme muzeum vynechali, ale je na každém z vás, co na dovolené chce vidět.
Jednou z téměř nutných zastávek v Malé je ale dle našeho názoru prohlídka rybího a ovocného trhu. Ryby máme rádi, ale ten jejich typický zápach nám trošku vadil, přesto bylo pozoruhodné pozorovat cvrkot trhu a s jakou obratností rybáři porcují své úlovky a následně je prodávají. Zato ovocný trh, to byla nejen pastva pro oči, ale i neuvěřitelná vůně. Nevěděli jsme, co dřív ochutnat a nakoupit. Ananas či kokos na Maledivách zkrátka chutnají jinak než v Česku, jsou totiž daleko sladší.
Přesun do ráje na malém trajektu
To už se blížil večer a my se těšili na spánek. Druhý den nás čekal přejezd do slibovaného ráje, jednoho z mnoha rezortů na ostrovech.
Z Česka jsme měli domluvený trajekt, kterým měla cesta trvat kolem čtyř hodin. Když jsme dorazili do přístavu, očekávali jsme obří loď, jaké známe ze středomořských přístavů. Jaké bylo překvapení, když jsme zjistili, že jedeme docela malou lodí, kam by se auto ani nevešlo. Přiznávám, jsem trochu strašpytel, takže jsem dost znejistila. Ale kapitán lodi byl zkušený mořeplavec, který moře a svou loď dokonale zná, takže opravdu za čtyři hodiny jsme byli v pořádku na místě.
