Jericho
Jedno z nejstarších měst na světě s kontinuálním osídlením. Nachází se na západním břehu řeky Jordán severozápadně od Jeruzaléma. Jeho název je pravděpodobně odvozen z hebrejského výrazu pro měsíc, jelikož město bylo starým centrem uctívání lunárních božstev.
Úplně první osídlení
Nejstarší osada je datována do období 9000 let př. n. l. Nazývá se arabsky Tel es-Sultan Sultánův kopec a je asi dva kilometry severozápadně od moderního Jericha. Ve střední době kamenné zde sídlili kočovní lovci, kteří tu později zřídili tu kultovní místo. Kolem roku 7000 př. Kristem se na tomto místě nalézalo stálé osídlení. Domy byly postavené z hliněných cihel, které byly podepřeny dřevěnými fošnami. Jsou to nejranější obydlí, která kdy byla objevena.
Město obklopovala pozoruhodná zeď o délce asi 800 metrů a s masivní kamennou věží o průměru a výšce asi 9 metrů. Později byl kolem věže založen ještě opevňovací příkop.
Jak žili první obyvatelé na tomto území?
Obyvatelé – na rozdíl od dřívějších nomádů – částečně žili z obdělávání půdy. Byly nalezeny různé kultivované druhy pšenice, ječmene a luštěnin, stejně jako zbytky motyk a kamenných srpů na sklízení. Dále žili z lovu zvěře. V té oblasti jsou podzemní prameny, z nichž vznikla bujná oáza uprostřed neplodné Jordánské pukliny. Obyvatelé Jericha věděli, jak lze půdu zavlažovat. Na tomto místě probíhal vývoj od kočování k usedlému zemědělskému životu.
První sídliště bylo zřejmě zničeno ohněm. V prekeramickém neolitu (přibližně mezi lety 7220 – 5850 př. n. l.) se objevují první pravoúhlé domy. Většinou se jednalo o několik místností uspořádaných kolem dvora. V tomto období došlo také k domestikaci ovce. Dále se objevuje tzv. kult lebek, uchovávání lebek, které byly odděleny od těla zemřelých. Mrtví bývali pohřbíváni pod podlahy domů. V 7. tisíciletí pak bylo na jeho ruinách postaveno větší město.
V 1. století př. Kristem vybudoval římský místodržící v Judeji Herodes Veliký 1,5 kilometru jižně od Jericha palác v římském stylu. Část tohoto paláce byla odhalena při vykopávkách kolem roku 1950. V 8. století po Kristu nakonec vznikl v blízkosti nádherný palác kalifa Hišama. Můžeme tu například vidět vzácnou mozaiku pomerančovníku s gazelami, které napadl lev.
Nejzajímavější objevy
K nejvíce fascinujícím objevům ve starém Jerichu patří lidské lebky, které byly proměněny v portréty. Byly jim sádrou doplněny nosy a jiné charakteristické znaky, ovšem nikoli stylizovaně, ale tak, že podávaly realistický obraz individuálních rysů obličeje. Existují různé odkazy napovídající, že ve starém Jerichu se pěstoval kult, při němž byly posmrtně uctívány vůdčí osobnosti.
Duchovní místa
V bezprostřední blízkosti Jericha se nacházejí různá místa, která jsou uctívána v židovském, křesťanském a islámském náboženství. V blízkosti kopce Tel es-Sultan je Eliseův pramen, jehož vodu prorok na prosbu obyvatel města vyčistil. Bezprostředně na západ od Jericha se nachází Hora pokušení. V 19. století na ní postavili ruští mnichové pravoslavný klášter. Asi 10 km východně od Jericha je na Jordánu místo, kde byl Ježíš Kristus pokřtěn a pak hodoval 40 dní a 40 nocí. Tam se mu zjevil ďábel, odvedl ho na vrcholek hory a ukázal mu „všechna království světa, i slávu jejich“.