Oslo: část čtvrtá aneb procházka kolem moře
Přestože se pomalu blíží čas oběda, hlad nemáme, ale honí nás mlsná a chuť na čerstvou kávu. Nakonec se rozhodujeme pro levnou variantu a kávu se skořicovým pečivem si kupujeme jen do ruky v místní samoobsluze, vyjde to na necelých 30 norských korun. To už nás nohy vedou dále do kopce, kde stojí královský palác. Skoro bychom ho přehlédly, nejedná se o žádný hrad, jaké známe z Česka. Budova není nikterak honosná, obcházíme jí a obdivujeme spíše krásnou zeleň v parku.
Z centra až k moři
Z centra města se přesouváme směrem k moři. Jsem trochu zklamaná, protože moře spíše vypadá jako jezero, ani vzduch mi nepřipomíná přímořská letoviska. Zato promenáda a okolní budovy jsou moc pěkné, musí být pěkné mít byt v posledním patře s obří terasou. Ale jak často si obyvatelé mohou sednout venku a vychutnat si kávu při pohledu na moře? Norové možná často, my s mamkou bychom umrzly.
Výhledy na město
Blížíme se k muzeu moderního umění, sídlí v nové budově. Výtahem lze vyjet nahoru a pokochat se pěkným výhledem. Nicméně ještě lepší výhled se nám naskytne o chvíli později. Od muzea jdeme po schodech nahoru a tam stojí výtah, který ale nikam nevede. Zjišťujeme, že se jedná o vyhlídkový výtah. Jedna jízda stojí 20 norských korun. Máme štěstí a ve výtahu jsme samy, pomalu jedeme nahoru a koukáme se na výhled na město, na moře i na slavný skokanský můstek Holmenkollen.
Ani déšť nás neodradí
Bohužel začíná pršet a nás dohání hlad, k obědu si vybíráme restauraci Jamieho Olivera. Ano, tento slavný Brit má své restaurace i zde. Obsluha je velmi příjemná, ale na jídlo musíme poměrně dlouho čekat. Nicméně stálo to za to, moc jsme si pochutnaly. Voda z kohoutku je samozřejmostí, za kterou se neplatí. Za dvě hlavní jídla a dvě skleničky vína se vejdeme do 500 norských korun. Protože déšť moc neustává, rozhodneme se jen pro rychlou prohlídku pevnosti, která se tyčí nad mořem a rychle se přesouváme na vlakové nádraží a míříme zpět do hotelu.
