Olomouc – Historické centrum
Sloup nejsvětější trojice – výstavba a autoři
V letech 1716 – 1754 v biskupském městě vzniká barokní sloup nazýván Sloup nejsvětější trojice. Spojuje se v něm motiv církevní triumfálnosti a víry s architektonicko-uměleckým ztvárněním. Skládá se z několika barokních soch slitých v jednu ojedinělou plastiku. S jeho 35-ti metry je největším sousoším a nejzajímavějším sloupem ve střední Evropě. Samotná stavba sloupu trvala 38 let.. Sloup byl vystaven, jako díky za ukončení morové epidemie v Olomouci a současně, jako oslava katolické církve i víry. Tomuto nádhernému skvostu vděčíme architektu a kamenickému mistru Čech Václavu Randerovi, který při stavbě zemřel. Zmíníme i jméno umělce Ondřeje Zachnera, který se podílel také na tvorbě. A umělcům dále podílejících se na stavbě, jimž nebylo dopřáno dokončenou stavbu spatřit -František Thoneck, Jan Václav Rokický a Augustin Scholtzov. Až syn Rokického Jan Ignác tuto stavbu dokončil. Tento sloup byl v roce 2000 zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO.
Vyobrazení
Součástí sloupu je také malá kaplička, obsahující reliéfy, které vyobrazují Ježíšovu smrt na kříži a Kainovu, Ábelovu, Noeho a Abrahámovu oběť. Na samotném vrcholku sloupu jsou dvě skupiny postav v nadživotní velikosti. Ve střední části je umístěno sousoší Nejsvětější Trojice a pod ním sousoší Nanebevzetí Pany Marie. Při pohledu právě na sousoší Nanebevzetí Pany Marie můžete mít dojem, že se vznáší. Vyobrazené měděné plastiky jsou s doplňky z kovu. Sloup představuje pro obyvatele města hlubokou hrdost, jelikož všichni podílející se na této stavbě byli občany právě Olomouce. Dne 9. září se konalo vysvěcení, kterého se zúčastnili císařovna Marie Terezie se svým manželem Františkem I. Štěpánem Lotrinským, tehdejší první pár monarchie.
Olomouc jako krajské město
Do roku 1063 bylo město Olomouc hlavním městem Moravy i sídlem biskupů. Dnes se pyšní druhou největší památkovou rezervací hned po Praze. Jeho stotisícové obyvatelstvo se nachází v srdci Hané. Vývojem hospodářským, společenským a kulturním si nedávno oprávněně získalo status krajského města.
Co dalšího nevynechat?
Pozornost si zaslouží i další památky města, např. nejvýznamnější církevní stavba z r. 1109, chrám sv. Václava, který si v letech 1883 až 1890 prošel přestavbou do novogotické podoby. Poslední přemyslovský král Václav III. v něm byl r.1306 zavražděn. Připomeňme si i kostel sv. Mořice z 15. 16. století s proslulými varhanami, Hradisko (největší premonstrátský klášter v Evropě), Přemyslovský palác. Za povšimnutí také stojí jedna z nejcennějších gotických soch u nás, Madonna z r. 1483, která se nachází v malé kapli na náměstí sv. Václava.
