Risoul

Risoul, francouzské středisko, kam se každoročně velmi těším, především díky příznivé ceně, rozsáhlosti střediska a dobrému počasí.

Do Risoulu se vracíme již několik let pravidelně začátkem dubna. Ano čtete správně. Začátkem dubna. Tedy v době, kdy jsou již skipasy zdarma a my tak platíme pouze dopravu a ubytování. Další nespornou výhodou tohoto termínu je, že sjezdovky jsou téměř prázdné a kolem apartmánů se dá poměrně úspěšně opalovat

Z apartmánu jen krůček na svahy v Risoulu

Zatím pokaždé bydlíme v Risoulu, maximálně 50 metrů od sjezdovek. Veškeré služby máme u nohou s cenami naprosto běžnými ve Francii. Tím, že je duben, tedy konec sezóny, nemůžete čekat obchody přeplněné zbožím. Avšak vše potřebné zde najdete.

Ubytování je klasické francouzské, takže stejně jako v Itálii je nutné se připravit na stísněnější prostory. K dispozici jsou standardně apartmány pro čtyři, čest a osm osob. Spali jsme již za ty roky co do Risoulu – Vars jezdíme ve všech a pro nenáročné zákazníky jejich velikost a vybavenost bohatě stačí. Nejmenší jsou bezesporu dvouhvězdičkové čtyřlůžkové a největší je mezonetový osmimístný apartmán.

Většinu svahů obsluhují starší lanovky, nebo vleky, avšak není to nic, co by mohlo výrazně vadit pocitu z příjemného střediska. Od apartmánů je to jen kousíček k hlavním sedačkovým lanovkám, mířícím do kopců. Doprava míří zvláštní otevřená kabinka, která však měří jen pár set metrů a končí u obrovského, velmi dobře vybaveného dětského parku.

Dále pak lze využít tří dalších sedačkových lanovek, z nichž jedna míří na levou stranu střediska a dvě míří centrální částí strmě vzhůru. Tou úplně levou se dostanete na dost kvalitní červenou a modrou. V dubnu je však pevná pouze první dvě hodinky, jelikož patří mezi nejníže položené sjezdovky v celém středisku.

V Risoul si každý najde své sjezdovky

Nejčastější volbou návštěvníků je střední šestisedačková lanovka, která nás vyveze zhruba do střední části střediska. Odtud se dá spadnout po prudší červené k dvěma dalším sedačkovým lanovkám. Ty už míří na nejvyšší kopce v Risoulu. Vyjíždíme spodnější z nich a dostáváme se do 2 571 m na Pte de Razis. Odtud do údolí vedou nejfrekventovanější červené svahy. Dá se však uhnout doleva a traverzem se dostat do menšího údolí, kterým vedou perfektní červené sjezdovky, jako stvořené pro carving. Ty mám s přáteli nejraději. Najdete je mezi kopci Pte de Razis a Peyrefolle. Vřele doporučuji.

Ještě více oblíbené máme svahy, které se nacházejí přímo mezi Risoulem a Vars, na straně blíže k Vars. Dostanete se na ně podobně jako na předchozí svahy. Po výjezdu lanovkou na Pte de Razis sjíždějte dolů po červené a držte po levé straně. Při první příležitosti odbočte a nechte se vést traversem až do doby, kdy narazíte na další rozcestí. Doprava vede zmíněná červená a doleva se dostanete do kýženého údolí se dvěma červeno-modrými svahy. Jedná se o úzké údolí a tak na sjezdovky sluníčko příliš nesvítí a věřte nebo ne, sníh drží i ve tři hodiny odpoledne.

Aby toho nebylo málo, je zde více než příjemná restaurace, kde doporučujeme lehounký oběd v podobě čerstvého salátku za 3 € a 2 rozpečené bagetky k tomu po 0,5 €. Čerstvá kohoutkovka gratis a hurá na sluníčko vychutnat si jídlo.

Sjezdovky jsou zde dosti propojené a tak se nemusíte bát, že byste se někde ztratili. Jedinou nevýhodou střediska, respektive celé Francie je poněkud laxnější přístup k úpravě tratí. Na stranu druhou, vždy se dá najít sjezdovka, která bude dobrá a upravená.

Do Vars se dá dostat z Risoulu jednou jedinou cestou, kterou proklejí všichni snowboardisté, kteří nedisponují ochotnými kamarády na lyžích, jelikož bez jejich pomoci se pěkně projdou. Risoul a Vars totiž spojuje dlouhý traverz na kterém i rozjetí lyžaří, potřebují podporu svých holí. Avšak stojí to za to. Nenavštívit Vars by bylo jako být v Paříži a nejít na Eiffelovu věž.