Livigno aprés-ski
Livigno patří mezi jedny z nejvyhlášenějších středisek celé Itálie a tak očekáváme bohaté vyžití v rámci Aprés-ski po lyžování.
Hned první večer však zjišťujeme, že situace v tomto směru není v Livignu tak barevná, jak jsme si ji představovali a to i přes to, že se zde nachází na 140 barů, což je mnohem více, než v jakémkoliv jiném středisku.
Večerní aprés-ski v Livignu
Přes den sice není třeba si lámat hlavu kam zajít. Ale večer je to horší. Nechcete-li luxusní bar, či restauraci, kterých tu je plno. Asi nejatraktivnější restaurace, z těch, ležících na svazích, leží na levé straně údolí. Tady na straně, kde najdeme černé sjezdovky, snow-park a U-rampu.
Restaurace Mottolino, Planel, a Camanel dokonce doporučuje web střediska a tak jsme do jedné z nich vyrazili. Ke svému obědu jsme si vybrali sluneční terasu restaurace Mottolino, kde si dáváme polévku a těstoviny. Oboje je chutné, ale poměrně drahé. A to i ve srovnání s jinými Italskými středisky. Avšak ne nijak výrazně. S pitím se každý z nás bez problémů vleze do 15 Eur.
Večerní Livigno má své zvláštní kouzlo, které chceme okusit i my. Větší koncentrace barů je samozřejmě v okolí centra Livigna a tak naše kroky směřují právě sem.
Převažují však luxusní restaurace a bary odpovídající klientele, která do Livigna směřuje nejčastěji. Snažíme se najít cenově přijatelný bar, nebo hospůdku, kde bychom mohli v klidu popít a poklábosit. Nakonec nacházíme útočiště v jedné z bočních uliček, spojujících hlavní silnici s ulicí souběžnou. Jde o úzký podnik kde napravo je bar s barovými židličkami a nalevo jsou stolky. Celý bar dýchá horskou atmosférou. Na zdech jsou orámované fotografie a většina zařízení je ze dřeva. Na čepu mají tři druhy piva. Vybíráme si obligátní pšeničné (weisbier).
Takovýchto barů zde však mnoho nepotkáváme. Je spíše výjimkou. Převažují honosnější podniky, ale dá se bez problému najít dostatek těch, kde mají tzv. „studentské ceny“ a jejich prostředí přitom není nijak odpudivé.
