Lesbos – Zachovalá místní kultura
Lesbos někdy též nazývaný Levos je třetím největším egejským ostrovem (hned po Krétě a Evii). Ostrov si v podstatě už od dob středověku zachoval částečnou samostatnost a osobitou kulturu a to především, co se týče hudby, poezie a tance. Právě na Lesbu se narodila proslulá básnířka Sapfo, o které vyprávěl Homér, byla desátou múzou. Podle legendy ostrovu přiřkl jméno antický bůh, Lesbos, patron ostrova.
Pro turecké sultány byl tento ostrov zajímavý především díky úrodné půdě a olivovými háji, které poskytují vynikající olej. Po vzniku tureckého státu ve 20. letech 20. století však Lesbos přišel o své trhy a stal se jen dalším ostrovem Egejského moře.
Hlavní město
Hlavní středisko ostrova se jmenuje Mytilini, jedná se o město přístavní, univerzitní a nachází se v jihovýchodní části ostrova. Hlavní dominantou města je středověký hrad, v jehož základech byly nalezeny zbytky římského, helenistického a dokonce ještě i staršího osídlení.
Krajina a pláže
Jedná se o hornatý ostrov sopečného původu s poměrně častým výskytem termálních pramenů, které tu vyvěrají. Je to ostrov plný zeleně tvořený především borovicovými lesy a olivovníky. Na lesbu se vyskytuje chráněná přírodní památka a to zkamenělý les (právě tento konkrétní je největší na světě). Před 20 miliony lety rostly stromy v této oblasti to ohromných výšek, díky sopečné činnosti však byly překryty lávou a kmeny stromů zkameněly. Především díky zvětrávání, dešťům a seismické aktivitě se mnohem později začal projevovat na zemském povrchu. Pláže jsou na tomto ostrově skutečně nádherné a dokonce přes 10 z nich se pyšní modrou vlajkou za kvalitu a čistotu vody.
