Kvarnerské ostrovy – u Čechů oblíbené už více než 100 let

Krk – něco na okraj

Ostrov Krk, 1430 m dlouhým mostem propojený s pevninou, je, k našemu prospěchu, snadno dosažitelný. Právě proto ho pro svou dovolenou často volí ti, kteří preferují ostrov, ale neradi se nechávají limitovat jízdním řádem trajektů.

Ačkoli jižní část ostrova vypadá jako nehostinná pustina, větší část je malebným úrodným místem s dostatkem vegetace. Pěstují se tu olivy, ovoce, zelenina a vinná réva. Celou třetinu z tohoto téměř 406 km2 rozlehlého ostrova dokonce pokrývají lesy. Svým návštěvníkům dokonce nabízí dostatek možností užít si pobyt u moře v blahodárném stínu vzrostlých stromů.

Krk svým návštěvníkům nabízí velké množství pláží. Od těch s hrubým pískem a pozvolným vstupem do moře, které uvítají hlavně rodiny s dětmi, přes oblázkové pláže s vybetonovanými platy na opalování, až po malé a hůře přístupné zátoky nabízející báječné soukromí. Ostrov je oblíbený také milovníky plachetnic a vodních sportů, na své si ovšem přijdou také příznivci potápění.

Obyvatelé ostrova Krk vysoce dbají na své tradice, folklór, lidové zvyky, mají krásné kroje, hrají na tradiční hudební nástroje a dodnes neopustili svůj osobitý dialekt. Každoročně se po celém ostrově konají lidové a kulturní slavnosti.

Krk je ovšem zajímavý i po stránce historické, vždyť ho obývaly už ilyrské kmeny Liburnů. Ve 2. století před Kristem dobili ostrov Římané, usadili se na území dnešního města Krk, a nazvali jej Curictarum. Z toho mnohem později vznikl název Krk. Známky římského osídlení nese ostrov dodnes. Co však činí ostrov skutečně pozoruhodným pro nás Čechy je to, že se do Chorvatska a také na Krk uchýlila část učedníků věrozvěstů Cyrila a Metoděje poté, co byli vyhnáni z Moravy. Krk se stal kolébkou chorvatského písemnictví. Dnes tu díky tomu najdeme velkou koncentraci hlaholských památek. Koho by zajímalo, jak i na našem území vypadaly mše v 9. století, má na Krku jedinečnou možnost. Dodnes se tu na některých místech slouží mše ve staroslověnštině.

A Krk je samozřejmě lákadlem i pro ty, kteří dokážou ocenit dobré víno, kvalitní olivový olej a vynikající ovčí sýr. Co se týče vína, jednoznačně vede prim Vrbnička Zlahtina – vynikající suché bílé. S místním sýrem a pečenými rybami nebo s plody moře nemá chybu.

Krk – krůček po krůčku

Šilo

Příjemné letovisko na severní straně ostrova, příhodně chráněno před jižními a východními větry.  S protilehlou Crikvenicí na pevnině ho dokonce propojoval vůbec první trajekt na pobřeží Jaderského moře. Hlavní písčito-oblázková pláž v letovisku je oceněna modrou vlajkou a díky pozvolnému vstupu do moře je vhodná i pro děti. V okolí je krásné potápění, k atrakcím patří potápění k vraku řeckého motorového člunu Peltastis. Pokud by vás potápění k vrakům zajímalo, u ostrovů Plavnik je možné potápět se k vrakům plachetnic z napoleonské doby.

Z Šila lze podniknout celou řadu krásných výletů: na mis Golubnjak se zbytky římské vily a s nádherným výhledem na protější Crikvenici, k nedaleké strážní věži, ze které kdysi rybáři pozorovali blížící se tuňáky, k majáku na mysu Šilo, do okouzlující středověké vesnice Dobrinj ve vnitrozemí, do zátoky Soline – Klimnose za volně přístupným léčivým bahnem nebo do okouzlující krápníkové jeskyně Biserujka, jediné zpřístupněné jeskyně na ostrově.

Malinska

Jedno z hlavních letovisek na západní části ostrova si v 19. století oblíbila hlavně vídeňská aristokracie. Dnešní návštěvníky potěší bohatou vegetací, čistým mořem a pláží Rupa oceněnou Modrou vlajkou kvality. Zkrátka tu nepřijdou ani milovníci vodních sportů. Malinska lpí na svých tradicích, koná se tu vyhlášený festival lidových písní a tanců, kouzelná folklorní slavnost na oslavu patrona Malinské, svatého Apolináře a také festival Kulturní léto.

Na okraji Malinské, v klidné části zvané Porat, stojí za návštěvu starý františkánský klášter. Je zde zřízeno muzeum s cennou sbírkou hlaholských památek a etnografických exponátů.
Z Malinské vede také oblíbená 7 km dlouhá přímořská promenáda (lungo mare) do letoviska Njivice.

Njivice

Moderní letovisko bývalo původně starou rybářskou vesnicí a dodnes se tu konají rybářské slavnosti. První hotel tu byl postaven až v roce 1930 a od té doby si letovisko získalo srdce nejednoho návštěvníka. Průzračné moře a krásně čisté pláže si po právu vysloužily Modrou vlajku. Najdete tu širokou nabídku vodních sportů, stejně jako  skryté malé zátoky, poskytující dostatek soukromí. Letovisko Njivice proslulo ovšem i mezi gurmány: nachází se zde jedna z nejlepších restaurací Kvarneru.

Krk

Město Krk je, jak už jeho jméno napovídá, hlavním městem ostrova. Už Římané o něm hovořili jako o nádherném městě Curictarum. Krk je skutečně úchvatným místem s bohatou historií a skvostnou historickou částí vystavěnou na malém poloostrově.

Ohromující jsou už městské hradby se třemi vstupními branami, střežící staré město. Stěny hradeb se skládají z několika vrstev, přičemž ty nejstarší byly postaveny už v prvním století před Kristem, ty nejmladší pak koncem 15. století. Rozsáhlé archeologické průzkumy starého města pomohly odkrýt množství jedinečných památek z doby římské i raného a vrcholného středověku, které dokládají historický význam tohoto místa. Za hradbami například můžeme obdivovat mimo jiné frankopanskou pevnost Kastel z 12. – 14. století, náměstíčko Kamplin, na kterém kdysi stávaly římské lázně a chrám (dodnes tu můžeme vidět pozůstatky chrámových sloupů), šestihrannou nárožní věž z 15. století nebo úctyhodnou hranatou věž s hodinami, ve které dnes sídlí radnice. Za zmínku stojí i křesťanská bazilika zvaní Katedrala, postavená v 5. století na troskách římských lázní, přestavěná ve 12.století do podoby románské. Nebo další úchvatný příklad románské architektury: bazilika svatého Kvirina, patrona Krku, postavená ve 12. století. Dnes zde najdeme cennou sbírku sakrálního umění, k jejímž nejcennějším předmětům patří oltářní obraz Korunovace panny Marie z 15. století. A mohli bychom dalekosáhle pokračovat, bohatství Krku je skutečně ohromné.

Pokud se chystáte na ostrov Krk, doporučujeme vyčlenit k prohlídce města celý jeden den. V létě se zde navíc konají zajímavé kulturní akce.

Asi šest kilometrů od města směrem na Punat a Bašku doporučujeme vaší pozornosti předrománský kostelík sv. Donata.

Baška

Pokud vám jméno tohoto letoviska zní povědomě, je to v pořádku. Za rozvojem turistického ruchu v tomto hrdém slovanském městečku totiž stojí Češi. Konkrétně ředitel tiskáren Národní politika, Emil Geistlich. Ten na zdejší pláž Vela plaža – což je mimochodem dodnes jedna z nejkrásnějších pláží severního Jadranu – poprvé zavítal v roce 1909 a velice brzy se dohodl se zdejší Lázeňskou společností, že pomůže v Čechách prodat dvě pětiny jejích akcií. A podařilo se. V roce 1910 Geistlich zakládá Chorvatsko-české mořské lázně Baška a Češi se sem jen hrnou. Nicméně konzervativním rekreantům zvyklým na své pivo, vepřo-knedlo-zelo a kachničku se zelím skromná jadranská kuchyně příliš neučarovala, a tak tu Geistlich otevřel restaurační pavilon Zablaće s ryze českou kuchyní. V roce 1911 pak otevírá moderní hotel Baška. Do lázní přivedl českou lékařku MUDr. Zdeňku Čermákovou, mimochodem teprve 10. ženu, která obdržela lékařský titul na pražské univerzitě. Ta sem přijela původně na měsíc, zůstala však s malými přestávkami po celý život. Jméno obětavé lékařky, která jako jediná z lékařů obětavě chodila léčit pacienty domů, a to i do velmi vzdálených míst, má mezi pamětníky dodnes velké renomé. Oba Češi, kteří se tak silně zapsali do nedávné historie letoviska Baška, jsou pohřbeni na místním hřbitově, přičemž od hrobu Emila Geistlicha se nabízí překrásný výhled po okolí.

Ale nejen proto zde jsou Češi stále v oblibě. Během 20. století zde Klub českých turistů pomohl vybudovat turistické značení nám důvěrně známými českými dvoubarevnými značkami, které jinde v Chorvatsku nejsou k vidění.

Baška je však především kolébkou chorvatského písemnictví. V nedaleké vesnici Jurandvor stojí románský benediktinský klášter z 11. století, vystavěný na pozůstatcích římské vily. V kostele sv. Lucie, který je jeho součástí, nalezl bašský klerik Petar Dorčić v roce 1851 v podlaze kamennou desku. Na ní byl vytesán nápis v hlaholici. 13 řádků desky hovoří o pozemku, který chorvatský král Zvonimir (1075 – 1089) věnoval kostelu sv. Lucie v Jurandvoru. Tzv. Bašská deska neboli Bašćanska ploča je národní kulturní památkou Chorvatska, a to nebývalého významu. Originál je uložený v Záhřebu v Chorvatské akademii věd a umění. Na stejném místě, kde byla objevena, dnes najdeme její přesnou kopii.

V roce 2009 byla po cestě z Bašky k Jurandvoru otevřena Bašská stezka hlaholice. V bašském údolí je vztyčeno 34 skulptur, které představují jednotlivé znaky hlaholice, plus jedna, vzdávající čest celé hlaholici a hlaholitům.

Baška je známá také celou řadou folklórních slavností a děti určitě neodolají návštěvě mořského akvária s ohromnou sbírkou mušlí v centru letoviska.

Vrbnik

Nebudeme daleko od pravdy, když toto malebné historické místo nazveme jedním z nejznámějších chorvatských měst. Vrbnik, posazený na vysokém ostrohu mezi mořem a lesy, leží na místě jedné z vůbec nejstarších osad na ostrově. Proslavily ho dvě věci: významné hlaholské dědictví a výborné bílé víno zlatožluté barvy: Žlahtina.

Centrum starého města je změtí úzkých křivolakých uliček, průchodů, schodišť. Některé uličky jsou tak úzké, že jimi korpulentní člověk neprojde a o průchodu Grškovićev prolaz místní říkají, že je dokonce nejužší uličkou světa. Dominantou města je pak kostel Sveta Marija z 15. století s renesanční zvonicí z 16. století.

Vrbnik disponuje skvělou knihovnou bratří Vitezićů, jejíž hodnota je nevyčíslitelná. Mezi více než 10 tisíci svazky, umístěnými v tzv. Družstevním domě, najdeme velké unikáty, mnohé v hlaholském písmu. Jednoznačně nejvzácnější je však iluminovaný Vrbnický misál z 15. století.

Dobrinj

Město vystavěné na 200 metrů vysokém kopci bývalo důležitým centrem hlaholské vzdělanosti a hlaholského písemnictví. Za návštěvu stojí rozhodně kostel Sveti Stjepan z 12. století, přestavěný ve století 16. Ukrývá totiž překrásný pozlacený relikviář sv. Voršily ze 14. století. Milou expozici o životě zdejších lidí přináší také místní Etnografické muzeum. Ostatně důraz na tradice je ve městě poměrně silný, zvláště v otázce hudby. Dodnes se tu vyučuje například hra na tradiční hudební nástroje.

Punat

Ačkoli je současné městečko poměrně mladé, místo, na němž se rozkládá, bývalo v minulosti osídleno Ilyry, Řeky i Římany. Říká se, že Římané zde vystavěli most přes úzký záliv, který značně krátil cestu do hlavního města Curictara.
Dnes v Punatu najdeme největší a nejlépe vybavenou marinu na Kvarneru. Pověstné jsou také zdejší  olivy a olivový olej.

V mořském zálivu u města Punat se na malém zalesněném ostrůvku Košljun usídlili ve středověku františkáni a jejich klášter se stal dalším z krčských center hlaholitů. Klášter je zapsán na seznamu kulturního dědictví UNESCO. Dodnes se tu při zvláštních příležitostech konají mše ve staroslověnštině. Najdete tu také muzeum s rozsáhlou etnografickou sbírkou a s hlaholskými rukopisy. V létě se tu konají nezapomenutelné koncerty vážné hudby.