La Grave
Součástí 6 denního skipasu je i perfektní freeride La Grave s hlavní kabinkou La Meije vedoucí pod stejnojmenný vrchol do stanice Peyrou d’Amont (2400 m.n.m.). Odtud je možné se ještě dostat o pár set metrů výše pomocí kabinky do konečné stanice Les Ruillans (3200 m.n.m.), odkud se ještě nabízí poslední kotvy až do výše 3550 (m.n.m.).
Pro přístup na La Grave nám z vesničky Les Deux Alpes nezbývá než po cestě překonat 2000 výškových metrů a bohužel absolvovat i několik kotev, než se dostaneme k ratraku, který nás zaveze ke startovacímu bodu, ale stojí to za to!
Po zdolání všech lanovek musíme projít kontrolou funkčnosti lavinového vybavení (pípák, lopatka sonda), nasedáme na další kotvy, které jsou však tentokráte zapojený za ratrak a vyrážíme. První návštěva byla ze začátku trošku skeptická, když pustíte kotvu na zem a pod Vámi upravená sjezdovka, ale tento údiv pod sjezdovkou končí a začínáme chápat co je La Grave. Restaurace Col des Ruillans je poslední styk s civilizací a další nás čeká až ve 1489 m.n.m., ve stejnojmenné vesničce La Grave, odkud je to po cestě cca 30 km zpět do 2 Alp.
Nezapomeňte na legendární La Grave
Hned na počátku je nutno se se všemi dobře domluvit, kudy pojedeme, abychom se náhodou neoddělili a nezůstali viset na nějakém z mnoha útesů. Osvědčili se nám 2 základní cesty vlevo a vpravo od kabiny, kdy vpravo sjíždíme kotlinkou až dolů do vesnice. Jedno zaváhání a končíme v lesíku, kde kličkujeme mezi stromy a v březnovém termínu často vyhrává mokrý sníh ve spodní části nad našimi silami, které jsou po překonání 2000 výškových metrů ta tam.
Než vyrazíme, vždy si nahlas zopakujeme, že se jedeme společně a neodbočujeme za osamocenými stopami, které často mohou končit na skalnatém útesu. Takovouto nebezpečnější variantou je například další cesta vedoucí z Dome de la Lauze (3550 m.n.m.) přes ledovec Glacier de la Girose, kde se však nachází několik ledovcových trhlin, které nemusí být vidět, a proto se sem raději bez zkušeného průvodce nevydáváme, protože hazard není sport. V polovině ledovce by nás čekala další nástraha v oranžové šipce značící směr doprava, v opačném případě jinak zůstáváme viset na skalnatém převisu, kde jsme bez slaňovací výbavy ztraceni.
Pokud by nám byl strach neznámý, jistě bychom se bez váhání vydali přes Glacier du Rateau a Glacier de la Meije na nejextrémnější freeridy v celé oblasti, kde se nelze vyhnout 20 m skokům z převisů a úsekům učeným ke slaňování.
